Jak fungují pyramidové hry v České republice

Praktický příklad, jak funguje pyramidové schéma.

Pyramidové hry mají mnoho forem a někdy je těžké je rozpoznat. I přesto mají všechny jeden charakteristický rys. Slibují zákazníkům a investorům obrovské zisky založené převážně na náboru dalších členů do programu, a ne na reálných investicích nebo reálném prodeji produktů a služeb veřejnosti. Některé hry mohou podporovat prodej produktu, ale často jde jen o využití výrobku na zakrytí pyramidové hry. Existují dva náznaky toho, že se výrobek využívá na zakrytí pyramidové hry: nákup inventáře slabý maloobchodní prodej

 

K nákupu inventáře dochází tehdy, když motivační systém společnosti vyžaduje od nových členů, aby nakoupili více zboží, než mohou prodat a často za nadhodnocené ceny. Pokud k tomu dochází přes distribuční systém společnosti, tak lidé na vrcholu pyramidy dosahují výrazných zisků, i když se konečným zákazníkům prodá jen málo nebo dokonce žádné výrobky. Lidé na spodní části pyramidy zbytečně platí za nadbytečné zásoby zboží, které se jim hromadí ve sklepě.

Slabý maloobchodní prodej je též znakem pyramidové hry. Mnoho zakladatelů pyramidových her tvrdí, že jejich výrobek je fantastický. Při podrobnějším zkoumání se však zjistilo, že k prodeji dochází jen uvnitř pyramidové struktury nebo novým členům, ne široké veřejnosti. 

 

Pyramidová hra nejčastěji pracují na základě pyramidového schéma nebo Ponziho schéma, nejednou se pro něj používá také označení „letadlo“. Jak pracují tato dvě schémata a hlavně jaký je mezi nimi rozdíl, se vám pokusím popsat v tomto článku.

 

1. Pyramidové schéma  

Je podvodný model, jehož principem je fakt, že za vstup do systému musí každý účastník zaplatit vstupní poplatek, a aby něco vydělal, musí přivést dalších lidi – „ovečky“, které taktéž zaplatí vstupní poplatek. Z vybraného poplatku si část ponechává účastník, zbytek putuje na výplatu členů „nad ním“, kteří se do systému zaregistrovali dříve.

Z dlouhodobého hlediska tohle nemůže fungovat. Pyramidová hra nenabízí žádný produkt nebo službu, které by měly reálnou hodnotu. Toto je velmi důležité poznávací znamení!

 

Pyramidové hry si nepleťte s legálním a seriózním MLM systémem. I když mezi těmito dvěma systémy je tak tenká hranice, že někdy se dají jen těžko rozeznat.

 

Praktický příklad pyramidového schéma

Podívejme se, jak funguje pyramidové schéma ze tří pohledů: z pohledu potenciálního investoraz pohledu zakladatele nebo podvodníka a z pohledu oběti.

Mnoho pyramidových her funguje na podobném principu, jak uvádí následující příklad. V našem příkladě každý investor zaplatí řekněme 10 000 Kč zakladateli a měl by si vybudovat svou síť prostřednictvím náboru tří nových členů, každý z nich by měl získat další tři nové členy atd. Investor dostane provizi 3 000 Kč za každého ze tří nových členů, které získá na úrovni hned pod sebou, a provizi 500 Kč za každého získaného člena na dalších třech úrovních. Tedy, investor by měl dostat provizi za čtyři úrovně nových členů.

 

1. Z pohledu potenciálního investora

Potenciálnímu investorovi se to může jevit jako výborná příležitost. Zakladatel pyramidové hry pravděpodobně přesvědčí investora, že vstupuje ještě na „začátku” pyramidy. Zdá se, že investor může získat 67 500 Kč za investici ve výši jen 10 000 Kč, což představuje fantastický výnos 675 % – 3 000 Kč získá za první nábor tří nových členů, celkově 9 000 Kč; 500 Kč za každého nového člena z dalších třech úrovní – z první úrovně 4 500 Kč (500 Kč x 9), z druhé 13 500 Kč (500 Kč x 27) a z třetí 40 500 Kč (500 Kč x 81), celkově 58 500 Kč.

 

2. Z pohledu zakladatele – podvodníka

Rozeberme nyní situaci z pohledu zakladatele, který je na vrcholu pyramidy, a ve skutečnosti vydělává z každé úrovně. Každý nový investor pro něj představuje předpokládané příjmy.

Zakladatel získává od každého nového člena 10 000 Kč a v nejhorším případě musí zaplatit starším investorům provize ve výši 4 500 Kč za získání nového člena a jeho větve. Tedy, pokud investor vstoupí do systému na poslední úrovni, zakladatel od něj zinkasuje 10 000 Kč, ale zaplatí jen 3 000 Kč osobě, která ho získala, a po 500 Kč každému ze tří starších členů ve větvi nového investora, tedy 1 500 Kč; celkově je to 4 500 Kč. Zakladateli tedy zůstane více než polovina z členského poplatku 10 000 Kč.

 

Nyní předpokládejme, že hra se zhroutí po náboru čtvrté úrovně. Podle tohoto příkladu zakladatel získá neuvěřitelných 697 000 Kč (více úrovní = větší zisk):

 

  • 10 000 Kč od prvního investora do pyramidové hry (10 000 Kč bez vyplacených provizí) = 10 000 Kč;
  • 21 000 Kč celkově od 3 dalších (prvostupňových) investorů ((10 000 Kč – 3 000 Kč) x 3) = 21 000 Kč;
  • 58 500 Kč celkově od 9 dalších (druhostupňových) investorů ((10 000 Kč – (3 000 Kč + 500 Kč) x 9) = 58 500 Kč;
  • 162 000 Kč celkově od 27 dalších (třístupňových) investorů ((10 000 Kč – (3 000 Kč + 500 Kč + 500 Kč) x 27) = 162 000 Kč; a
  • 445 500 Kč celkově od 81 posledních (čtyřstupňových) investorů ((10 000 Kč – (3 000 Kč + 500 Kč + 500 Kč + 500 Kč) x 81) = 445 500 Kč.

 

10 000 Kč + 21 000 Kč + 58 000 Kč + 162 000 Kč + 445 500 Kč = 697 000 Kč.

 

3. Z pohledu investora – oběti

Na závěr si rozeberme pyramidovou hru z pohledu investora – oběti po tom, co se celá pyramida zhroutila. Oběť, podobně jako první investor, předpokládá, že je na vrcholu pyramidy, ale najednou zjistí, že je na jejím konci a není schopný najít své následovatele. Není sám, protože většina investorů se v okamžiku zboření pyramidy ocitne na jejím konci. Struktura takové pyramidy způsobuje, že kdykoliv dojde k jejímu zhroucení, minimálně 70 % investorů bude na jejím konci a bez možnosti dosáhnout zisk. Všichni zaplatili 10 000 Kč plus peníze investované do inventáře nebo marketingu.

V našem případě se dokonce ani třístupňovým investorům jejich investice nevrátí. Zaplatili členský příspěvek 10 000  Kč a získali 3 provize ve výši 3 000 Kč. Ve zkratce, když se pyramida zhroutí, nikdo z investorů na dvou spodních úrovních nezíská zpět ani svou původní investici. Počet obětí ze dvou spodních úrovní představuje 89 % z celkového počtu účastníků (108 ze 121 investorů). Jen 13 investorům se vrátila jejich investice + vydělali něco navíc.

 

2. Ponziho schéma 

Je velmi podobné pyramidovému schématu, protože vyžaduje neustálý nábor, ale v Ponziho schématu zakladatel většinou neprodává výrobek (někdy ano) a neplatí provize za nábor nových členů. Namísto toho zakladatel sbírá platby od širokého okruhu lidí s tím, že jim slibuje vysoký výnos z krátkodobé investice.

 

Ponziho schéma, pojmenované podle Charlesa Ponziho, italského imigranta v USA, který pomocí této metody podváděl lidi v 20. letech 20. století, spočívá v tom, že přesvědčí lidi, aby do něčeho investovali s garantovanou výškou návratnosti, přičemž na vyplacení těch, kteří investovali dříve, se použijí peníze těch, kteří investovali později.

 

Vydělá vůbec někdo opravdu nějaké peníze? Pokud ano, tak kdo

Někdo musí vydělat, jinak by tato schémata už dávno zanikla. Jak? Pokud nastartuji schéma, po čase vyplatím lidí, kteří investovali mezi prvními. Takto všichni získají dojem, že to funguje. A ono to opravdu funguje, ale jen určitý čas. Jakmile najednou přestanou přicházet noví investoři, majitel Ponziho schématu nebude mít prostředky na vyplacení prvních investorů a systém se rozpadne. No a kdo na tom vydělá nejvíc? Ti, kteří schéma nastartovali, a ti, kteří se přidali na začátku.

 

Ponziho schéma je téměř vždy založené na investicích. Typickým příkladem, který funguje na principu Ponziho schématu, je HYIP. Pokud si chcete o HYIPech přečíst více, navštivte sekcHYIPkde podrobněji popisuji, jak to funguje.

Takže pokud uvidíte nějakou investiční společnost, která vám nabízí pohádkové zhodnocení vašich peněz, můžete si být jistí, že s vysokou pravděpodobností jde o Ponziho schéma. „Podnikání“ pomocí Ponziho schématu se všude na světě považuje za trestný čin a vzhledem k tomu, že je nelegální, často bývá před krachem přerušené úřady.

 

Jak funguje pyramidová hra v praxi.

 

Ponziho schéma se často zaměňuje s pyramidovým schématem, nebo se považuje za její specifický případ. Mezi těmito schématy jsou dva zásadní rozdíly:

  • v Ponziho schématu investor své výnosy často znovu vkládá provozovateli, avšak v pyramidovém schématu reinvestice prakticky nemá smysl. Tento faktor oddaluje krach Ponziho schématu,
  • v Ponziho schématu hledá nové investory provozovatel, v pyramidovém schématu je to samotný investor. Úspěšnost pyramidových schémat tedy závisí na exponenciálně vzrůstajícím počtu účastníků.

 

Ponziho schéma je jedním z nejčastěji používaných schémat, protože je o mnoho pomalejší než pyramidové schéma a nejednou se používá na „dojezd“ už nefunkčního obchodního, resp. investičního modelu.

 

Jak funguje Ponziho schéma v praxi

Správce/zakladatel poskytuje měsíční výnos 10 %. Prvním investorům vyplatí po měsíci jejich 110 % (tedy z vložených 1 000 Kč dostanou po měsíci 1 100 Kč). Tyto peníze může zakladatel vyplácet z vlastní kapsy. Investoři zjistí, že je to dobrý obchod, dají tip kolegům, známým atd. a vloží další částky. Zakladateli podvodu se začnou hrnout finance, protože často zapracuje i lidská chamtivost a staří i noví investoři začnou vkládat velké objemy peněz. Na prodloužení činnosti Ponziho schématu se používá vícero „triků“. Jedním z nich je reinvestování (compounding) úroků zpět do systému, t.j. investor po měsíci své peníze nevybere, ale nechá je tam „pracovat“ i nadále – 1 100 Kč tedy vlastní jen na papíru, ne ve skutečnosti.

 

Investoři nemusí přivádět do systému nové lidi, aby vydělali. Není to jejich povinnost. Zakladatel je k tomu ale může motivovat dalšími %. Takže pokud přivedete do systému třeba pět nových lidí, nebude váš měsíční výnos původních 10 % ale až 15%. 

 

Z nových investic se vyplácejí úroky až do doby, než:

  • některý z finančních dozorních úřadů (agentur) neprošetří obchodování a následně nezastaví činnost podvodníka,
  • Ponziho schéma nezkolabuje, t.j. nové vklady nových investorů už nepokryjí staré úroky,
  • správce zjistí, že objem vkladů klesá a tím pádem se objem hotovosti ve schématu začíná zmenšovat – tehdy vybere všechny prostředky a zmizí.

 

Praktický příklad: Ponziho schéma s měsíčním 10% úrokem – každý měsíc vloží 10 investorů po 1 000 Kč a následně se vybírají jen úroky. Maximum financí v systému je v 10. a 11. měsíci (čas, aby s nimi správce mohl utéct), t.j. 55 000 Kč. Systém se ocitne na nule v 21. měsíci a v 22. měsíci už nemá z čeho zaplatit úroky. Prvních 10 investorů získá zpět svůj vklad a zároveň 1 000 Kč, což je 100 % navíc. 

Přečtěte si také článek Ponzi schémave kterém na základě vlastních zkušeností s projekty Zeekrewards a Banners Broker vysvětluji, jak to funguje.

 

Pár slov na závěr

Každé takové schéma – ať už pyramidové nebo Ponziho – je dříve či později odsouzené ke krachu, protože nekonečný příliv investorů není možný.

 

Mohlo by vás zajímat:

7 způsobů, jak odhalit finanční podvody – článek je o tom, jak rozpoznat finanční podvod od legitimní investiční společnosti.

 

Pokud jste v článku nenašli to, co jste hledali, zkuste si přečíst i diskusní fórum, tam možná najdete nějaké zajímavé informace k tématu.

Přišli jste již někdy do kontaktu s pyramidovými hrami / Ponziho schématy? Budu rád, pokud se zapojíte do diskuse a napíšete své zkušenosti.

 

Pokud se vám tento článek líbí (nebo celý můj web), sdílejte ho se svými přáteli, určitě to ocení. Klidně se přidejte i do mé facebookové skupiny, budete tak mít stále přehled o nových pracovních příležitostech. Skupina je zaměřená na výdělek na internetu a zveřejňuji v ní i nabídky na práci z domu. Klikněte na „líbí se mi to“ a v upozorněních nastavte „dostávat všechny příspěvky“.

 

Sdílejte:

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na